Česky
Média Tiskové zprávy V PLZNI BYL ODHALEN NOVÝ PAMÁTNÍK PADLÝM ZAMĚSTNANCŮM ŠKODOVÝCH ZÁVODŮ

V PLZNI BYL ODHALEN NOVÝ PAMÁTNÍK PADLÝM ZAMĚSTNANCŮM ŠKODOVÝCH ZÁVODŮ

28. 11. 2017

Po dvaasedmdesáti letech má Plzeň důstojné pietní místo. V areálu plzeňské Škodovky byl totiž dnes slavnostně odhalen památník zaměstnancům Škodových závodů, kteří padli za druhé světové války. Pomník byl kompletně vyroben současnými zaměstnanci Škody Transportation a je umístěn v bezprostřední blízkosti V. brány naproti budově 3D planetária.  Památník byl financován Nadací Krsek Foundation.

Nový památník je výsledkem mnoha let trvajících debat o vzniku důstojného pietního místa, které by připomínalo tragické oběti nacistické perzekuce stejně jako oběti spojeneckých náletů z řad zaměstnanců plzeňské Škodovky. Jedná se o kovový solitér vyvedený v industriálním duchu, který mimo jiné představuje průmyslový charakter místa. Památník je umístěn v areálu Škodovky tak, aby byl rovněž přístupný široké veřejnosti. „Pomník padlých škodováků nám připomíná zásadní kapitolu z historie, která významně poznamenala nejen Škodovku a její zaměstnance, ale vlastně celou Plzeň. Odhalením památníku vzdáváme hold hrdinským činům lidí, kteří se nesmířili s okupací a přinesli oběť nejvyšší, tedy vlastní život,“ říká Tomáš Krsek, předseda dozorčí rady Škoda Transportation, spoluzakladatel Nadace Krsek Foundation.  

Tragické události druhé světové války je třeba mít neustále v paměti. Je třeba připomínat dalším generacím, jaké hrůzy se děly, jak lidé trpěli. A právě tento památník vytvořený současnými zaměstnanci Škodovky je symbolem utrpení, které zažili zaměstnanci závodů během náletů, a zároveň symbolem hrdosti současných zaměstnanců na historii,“ doplňuje hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

Škodovka je neodmyslitelně spjatá s Plzní. Jsem velmi potěšen, že se Nadace Krsek Foundation rozhodla věnovat prostředky právě na památník, který nám všem bude připomínat hrdinství tehdejších zaměstnanců – dělníků i techniků –, kteří přišli v době nacistické okupace o život. Rovněž si vážím toho, že pomník vyrobili současní pracovníci Škody Transportation,“ uvedl plzeňský primátor Martin Zrzavecký.  

Památník financovala Nadace Krsek Foundation. Tento nadační fond založili Martina Krsková a Tomáš Krsek především za účelem poskytování stipendia na magisterské studium na nejlepších světových univerzitách pro nejlepší české studenty. Společnost Škoda Transportation zaplatila výměnu oplocení okolo památníku.

V areálu Škody bylo v minulosti umístěno několik pamětních desek zaměstnanců, kteří zemřeli za druhé světové války. Ne všechny se ale dochovaly a každá měla jiný vzhled i použitý materiál, proto nakonec zvítězila myšlenka vybudovat nový památník, kde budou uvedena jména obětí. Na památníku je všech 398 jmen obětí druhé světové války z řad zaměstnanců společnosti. Jednalo se zpravidla o aktivní odbojáře, ale i oběti spojeneckých náletů na Škodovku. Mezi odbojáři byl například Antonín Burda, který byl za druhé světové války pověřen řízením odbojové činnosti ve Škodovce. Několikrát se mu podařilo uniknout před gestapem, nakonec byl ale zatčen a zastřelen. Dalším odbojářem byl Josef Kočárek. Tento vědec a významný zaměstnance Škodových závodů mimo jiné předal spojencům mimořádně významnou a technicky podrobnou zprávu o výrobě raketových střel V2, jedné z tajných nacistických zbraní, kterými chtěl Hitler zvrátit průběh války. Josef Kočárek byl v roce 1944 zatčen a nakonec se v terezínské pevnosti otrávil (kompletní osobní příběhy některých hrdinů jsou níže v tiskové zprávě).

Celý pomník byl vyroben současnými zaměstnanci Škody Transportation podle návrhu architekta Petra Šneberka. „Při tvorbě návrhu památníku jsem se snažil využít nezaměnitelné logo Škodovky. Právě zjednodušený tvar okřídleného šípu – prolamovaný trojúhelník - tvoří základ podoby památníku a jeho rotací po vertikální ose vzniká poté výsledný tvar. Jedná se o symbol dlouhé historie, která se odehrávala v dobách jak dobrých, tak i těžkých. Dokladem toho jsou na památníku vyrytá jména zaměstnanců, kteří za války zemřeli a stali se němými svědky tehdejších událostí,“ sděluje architekt Petr Šneberk a dodává: „zvoleným materiálem je ocel pokrytá rzí, tedy tvrdý odolný kov, který nezáří novotou, ale naopak jej poznamenala historie.

Další informace:

Lubomíra Černá                                              
Škoda Transportation                                                 
737 281 550                                                                
lubomira.cerna@skoda.cz

Příloha tiskové zprávy – osobní příběhy hrdinů

Z Knihy: FIŠER, Jaroslav: Nikdo nebude zapomenut. Fišer, Jaroslav - Laštovka, Vojtěch. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1985. 174 s.

Pamětní deska 2 SLÉVÁRNA OCELI

Antonín Burda
nar. 3. 3. 1905
bydlištěm v Plzni-Karlově, Železná 8
dělník

Antonín Burda pocházel z dělnické čtvrti Karlova, kde ho znali především jako urostlého a úspěšného zápasníka. Měl dva bratry, kteří se tomuto sportu také věnovali.
Ve Škodovce pracoval od svých 20 let. Za hospodářské krize byl často „vysazován“ na neplacenou dovolenou. V letech 1932-33 nepracoval téměř celý rok.
Za války se stal Antonín Burda politickým vedoucím třetí krajské ilegální organizace KSČ v Plzni. Byl pověřen řízením odbojové činnosti ve Škodovce. Současně se stal instruktorem pro západní část Plzeňska. Do odboje vstoupili i jeho dva bratři Václav a Josef, pracující rovněž ve škodováckých hutích.
Odbojová činnost A. Burdy byla značně rozsáhlá. Vedle organizátorské práce se podílel na zakládání národně revolučních výborů i na výrobě výbušných těles. Na jeho popud se vyráběly tři druhy výbušných min.
V prvním týdnu dubna 1943 se gestapo pokusilo Burdu zatknout na Karlově. Jemu se však podařilo uniknout. Zatčena byla však jeho manželka, dcera Jindřiška a bratr Václav. Od té doby byl A. Burda nucen žít v hluboké ilegalitě. Nejprve se ukrýval na Karlově, v Cínové ulici čp. 16 u Antonie Helerové. Zde však gestapo, patrně díky udání, přepadlo účastníky ilegální schůzky. Těm se podařilo uprchnou, avšak A. Helerovou stál tento statečný čin život.
Poté se A. Burda skryl ve Lhotě u Dobřan, následně mu jeho matka zajistila úkryt u škodováckého hlídače Františka Nováčka na Karlově. Spojení s odbojem zajišťoval Burdovi jeho sestra Jiřina Kuncová, sám F. Nováček, ale i Nováčkův nevlastní syn Josef Mladý.
Koncem října 1943 se Burda uchýlil do provizorního bunkru poblíž Kařízku na úpatí Brd, koncem října se však opět navrací na Karlov k Nováčkovým, kde se mu daří získat mnoho nových spolupracovníků.
V listopadu 1943 zatýká gestapo Burdovy rodiče a jeho sestru Jiřinu, on přesto nepřestává v usilovném budování odbojové struktur. Své dílo však nedokončí. Dne 11. ledna 1944, v souvislosti s přepadením bunkru u Křízku, byl Antonín Burda zatčen v bytě u Nováčkových. Následně byl vězněn v Plzni, v Dobřanech a ve Waldheimu, kde byl 22. února 1944 zastřelen. Konce války se nedožila ani jeho manželka Barbora, ani sestra Jiřina.

Pamětní deska 12 MALÁ DĚLOVKA

Ing. dr. Josef Kočárek
nar. 7. 2. 1897
bydlištěm v Plzni, K Svépomoci 14

technik

Ing. dr. Josef Kočárek pracoval ve Škodových závodech jako technik a úředník už od 1. září 1924. Všechen svůj volný čas věnoval svému dalšímu vzdělání v oboru techniky. Proto se záhy stal čelným představitelem výzkumného ústavu Škodovky. Vpád okupantů do českých zemí ho ohromil. Přesto pokračoval ve vědeckovýzkumné činnosti.

Ing. Kočárek hledal od počátku cestu k odbojovým silám národa. Nejprve pracoval samostatně na zpravodajském úseku. Od března 1941 mu Josef Aschenbrenner zprostředkoval spojení na vojenský odboj (Eliášova skupina). J Aschenbrenner se stal Kočárkovou spolehlivou spojkou na český vojenský odboj a od roku 1942 také na odboj na Slovensku. Z Prahy a pak i ze Slovenska bylo do Londýna a do Moskvy odesláno mnoho nesmírně cenných zpráv. Do zahraničí byly například sděleny zprávy o sídle Hitlerova hlavního stanu v Prusku, o výrobě dvouhlavých protileteckých kanónů ráže 12 cm v Hannoveru, o montáži houfnic ráže 15 cm pro nepřímou palbu na velké tanky, o výrobě litých hlavní pro děla ve Škodovce i mimořádně významná a technicky podrobná zpráva o výrobě raketových střel V2 v Peenemündenu na ostrově Usedomu.
Tato zpravodajská činnost byla ing. dr. Kočárkovi umožněna tím, že jako významný zaměstnanec Škodových závodů vlastnil dokumenty, se kterými mohl úředně cestovat i po Německu a navštěvovat tamější zbrojní továrny.

V dubnu 1943 se J. Kočárek stal členem plzeňské odbočky Přípravného revolučního národního výboru, pro niž také získal četné vojensky důležité informace. Plzeňská odbočka PRNV byla rozbita gestapem v polovině roku 1944. Ing. dr. Kočárka zatkli v červenci 1944. Dne 15. srpna 1944 statečný český vědec ing. dr. Josef Kropáček spáchal v terezínské pevnosti sebevraždu-otrávil se.

Pamětní deska 12 LOKOMOTIVKA

František Pytlík
nar. 22. 11. 1895
bydlištěm v Plzni, Moskevská 68
dělník

František Pytlík byl bývalým legionářem. Ve Škodovce pracoval od roku 1920. Za hospodářské krize byl po tři roky mimo závod. Po návratu do Škodovky v roce 1935 se stal vazačem v lokomotivce.
Hned třetí den po vpádu nacistů do naší země (17. března 1939) byl legionář František Pytlík zatčen a uvězněn.
Dne 3. září 1944 František Pytlík zemřel Buchenwaldu na následky dlouholetého věznění.

Alois Černota
nar. 22. 6. 1905
bydlištěm v Plzni, Palackého 6
dělník

Alois Černota se zapojil do odbojové (ilegální) činnosti již v roce 1939. Jeho úkolem bylo hlavně šíření letáků a vybírání peněz pro rodiny vězněných kolegů.
Ačkoliv on i jeho kolegové z odbojové skupiny věřili, že válka potrvá jen krátce, události tomu nenasvědčovaly. V dubnu 1943 byl předvolán na gestapo, což jak si uvědomoval, byla předzvěst nejhoršího. O hromadném zatýkání, které se ve Škodovce chystalo na 14. dubna 1943, byl předem informován svým přítelem. Přesto se v osudový den rozloučil s rodinou jako obvykle a odešel do práce.
Alois Černota byl vězněn v Plzni, Terezíně a Drážďanech, kde byl 18. ledna 1944 odsouzen k trestu smrti. Byl popraven 10. května téhož roku.

 

Informace o webu| Právní ujednání| Copyright © 2017 ŠKODA TRANSPORTATION a.s.. All Rights reserved.
Created by Beneš & Michl